Středisko a oddíly

Středisko

Vlčata

chlapci 7–11 let

608 162 809

vlcata.nmnm@skaut.cz

Berušky

dívky 7–11 let

607 832 624

berusky@skaut.cz

Naděje

11–15 let

602 392 505

nadeje@skaut.cz

RS NOCON

nad 15 let a dospělí

777 705 391

rs.nocon@skaut.cz

Jste zde

Zpravodajství z tábora Nadějných 2

Zpravodajství z tábora Nadějných 2

 

Jelikož naše letošní celoročka sleduje život zakladatele světového skautingu R. S. Baden-Powella, nemohli jsme na táboře vynechat kapitolu, která tuto osobnost proslavila – obrana obleženého města Mafeking před búrskými jednotkami od října 1899 do května 1900. Byť náš program trval pouze 48 hodin a ne 217 dní, i tak vám z něj přinášíme krátký článek.

Osmý táborový den probíhal jako každý jiný. Z předchozího večera jsme sice věděli, že nám Búrové hrozí vyhlášením války, pokud nesplníme jejich ultimátum, ale nezdálo se, že by to někoho příliš trápilo. Chvilku po začátku třetího programu jsme však obdrželi zprávu, že k vyhlášení války skutečně došlo, že město (resp. tábor) je v obležení a že se máme ihned vzdát. To však oddíl neudělal a místo toho nad táborem zavlála – poměrně atypicky – anglická vlajka.

Následoval krátký briefing, kde bylo vysvětleno, jak bude program probíhat. Nechci zabíhat do detailů, tak tedy pouze zmíním, že oddíl nevěděl, jak dlouho bude město v obležení, měl dané zásoby jídla, ze kterých si musel sám vařit a také byly zabaveny všechny věci, které se nehodily do viktoriánské doby – například hodinky s elektrickým strojkem, čelovky, plynové vařiče apod.

Další, a pravděpodobně největší komplikací byli Búrové, kteří mohli na město kdykoliv zaútočit a ukrást zásoby či nějak jinak škodit. Navíc pokud vám strhli papírový náramek ze zápěstí, „umřeli jste“ a museli jste se půl hodiny oživovat.

Do toho všeho musel ještě oddíl plnit rozkazy, které přicházely od velitele města – a jedním z nich bylo si vést deník z obléhání a každou hodinu (včetně noci) do něj zapsat alespoň pět řádků na psacím stroji (zajímavé je, jak dlouho některým trvalo pochopit, „jak tahle divná tiskárna s písmenkama funguje a kdeže se to strká do zásuvky“). Právě vybrané zápisy z tohoto deníku vám přinášíme v tomto článku. Zápisky psali různí autoři z řad oddílu, nejsou nijak upravované, pouze jsme opravili gramatické a typografické chyby – zvláště u některých se opravdu Dobrovský otáčel v hrobě. Také někteří se do toho zažrali až moc, takže některé zápisky berte s rezervou, všichni program samozřejmě přežili ve zdraví.

Hodina první: Přišlo pár rozkazů, seznámili jsme se s novým vedením. Panuje tu strach, že bude noční přepad a že neubráníme tábor/město. Ale bereme to celkem dobře. Přišel další rozkaz dopravit dopis do skryté schránky, (ale) skoro všichni vyslaní zemřeli, až na Lišku. Oddíl šel vyrábět svíčky podle anglického návodu. …

Hodina třetí: Byl další minometný útok, při kterém tam zůstali lidé, kteří byli postiženi minometnou palbou, byla tam vážná zranění (při dělostřeleckém útoku se v jakoukoliv denní dobu musel oddíl běžet schovat do hangáru, po tomto útoku se v tábořišti objevilo množství zraněných a následovala maskovačka, pozn. autora). Měli jsme večeři. A v celku je tu pohoda a klídek ale všichni mají nervy v kýblu ale celkem fajn. (…). A přišel novej rozkaz a rádci se hodně snaží, za to jim moc děkuji, a to je vše do třetí hodiny.

Hodina osmá (cca v jednu hodinu v noci): … furt útočí, zatím nikoho nezabili ale snaží se sem dostat, ale vypadá to, že vyhrávají, ale nevzdáváme to předčasně. (…). Jinak nevím, co se děje venku, ale bojím se, že když tam půjdu, už se nevrátím.

Hodina jedenáctá: další útok, Martin a David. Teď je najednou klid. Určitě zas zaútočí. Je tu zima a všichni jsou unavení a ospalí, i já. Dochází nám svíčka. U stožáru taky spí.

Sedmnáctá hodina: Tato hodina začala bombardováním tábora, potom tu byla bomba (kterou oddíl muset najít do 10 minut, pozn. aut.). Potom se objevil sniper a těhotná žena s dítětem, která nám chtěla ukrást zásoby (ve skutečnosti o ty zásoby prosila, pozn. autora) pro vojáky a teď byl další útok. …

Dvacátá hodina: Probíhá tu den a furt útočí, minomety už dlouho nebyly. Je tu divná atmosféra ale aspoň je klid. Najednou přišel vyjednavač, ale myslím, že je to past. … Právě je příměří, ale furt chceme bojovat.

V polovině programu skutečně přišel do tábora búrský vyjednavač a nabídl oddílu možnost kapitulovat. Nikdo ale nebyl pro a tak oddíl bojoval dále.

Dvacátá třetí hodina: … Plánujeme taktiku a další postupy. Jsme tu teď 13 živých. Ty nejsilnější jsou podezřele dlouho pryč, potřebujeme je tu. Dochází nám zásoby. Naštěstí je zatím klid.

Dvacátá pátá hodina: Zajatce jsme vyzpovídali. Hlídá se železnice, stožár a první chata. (zajatec byl syn generála Cronjeho, byla pro něj proto připravena večeře a byl propuštěn). Seshora po nás chtějí pro něj hostinu o čtyřech chodech, vymýšlíme, jak to udělat, protože už tak máme málo jídla sami pro sebe. Vyrábíme z kamenů a bláta kryt na dělo.

Dvacátá šestá hodina: … V tábořišti panuje klid, hádky se nám prozatím vyhýbají. Vyrábíme pasti, aby si naši nepřátelé Búrové v noci užili taky trochu zábavy. Prohlížíme si starší zápisy a smějeme se pravopisným chybám. Připravujeme večeři.

Dvacátá devátá hodina: Asi jsou v čajovně. Byli tam Martin a Neči. Je klid, je zima ale všichni v poho. Mrtvý je Pastelka a Florián. Stmívá se a všichni mají divnej pocit. Jinak OK.

Třicátá třetí hodina: Začla velká ofenzíva, běhají tu okolo a světlice. David před chvílou tady ze tmy vyběhnul a zhasínal svíčky. Jinak to tak nějak dáváme. Pan Američan (Frederick Burnham, pozn. aut.) žije, je v týpku a hlídaj ho tam několik lidí.

Čtyřicátá hodina: Dochází nám svíčka a hrůza. Jeden přepad za druhým.

 

Poslední den ráno začal příjemným probuzením v podobě sprintu do krytu, ehm hangáru, jelikož byl další dělostřelecký útok. Následně se oddíl dozvěděl, že nový búrský velitel nařídil přímý útok na tábor. Začalo tedy opevňování tábora. To ale bylo poměrně nedostatečné a obrana nekoordinovaná (všichni už byli asi hodně unavení), takže během první hodiny útoku búrové obsadili všech 8 opěrných bodů, a navíc sebrali vlajku. Došlo tak na boj do posledního muže, v průběhu kterého se však k velké úlevě všech z lesa ozvala britská polní trubka a objevila se velká britská armáda generála Kitchenera, která Búry snadno zahnala a město osvobodila.

Navíc nám donesla i čerstvé zásoby z búrského tábora, mezi kterými bylo i mj. asi čtyřicetikilové sele, které jsme v průběhu odpoledne (kdy se taky odpočívalo, uklízelo a mylo) upekli na improvizovaném grilu a večer se na něj oddíl vrhnul.

Mafeking jsme tedy ubránili a večer šli všichni spát dřív, aby se připravili na další den, který je celý vyhrazen zhodnocení uplynulých tří dnů, přípravě slibového ohně a slibu nováčků (tento rok se všem podařilo splnit nováčkovskou zkoušku a proto mohou slibovat).

 

autor: martas přidáno: 10. 07. 2019 17:27