Zpravodajství z tábora Nadějných

(Ne)pravidelné hlášení z jihoafrického tábora Nadějných

Život v Jižní Africe není vůbec jednoduchý. Tropické teploty, bouře, smrad, špína a klíštaťata pro nás není nic, co bychom nedokázali zvládnout. Podle kapitána Roberta Badena Powella jsou větším problémem Zuulové, s nimiž vedeme nepřetržité boje. V neděli jsme se věnovali převážně zútulnění našeho tábora. Bylo potřeba postavit teepee, hangár (sloužící jako táborová čajovna) a zvelebit si stany, jídelnu i kuchyň. Bylo to vyčerpávající zejména pro vyšší a silnější členy našeho oddílu, po kterých byla při náročnějších úkolech sháňka. (že, Macíku).

V pondělí večer těsně před tím, než nás zasáhla ona zmiňovaná bouřka, přišel Martin s nepříjemným zjištěním. Nějaký neznámý šotek nám otočil naruby plachtu na hangáru, protože Neči by ho prý „určitě“ takto špatně nepostavil.  Hangár představuje naši čajovnu, jejíž zařízení nám zabralo opravdu hodně času. Nezbývalo nám nic jiného než zbořit náš „gauč“ z palet a matrací a plachtu na hangáru otočit. Za pomoci oddíláků se vše nakonec zvládlo těsně před tím, než přišla mračna, a to za rekordních 18 minut.

Vzhledem k očekáváným bojům se Zuluy bylo potřeba vyrobit a opravit meče, abychom byli ve dne i v noci připraveni se bránit. Následně nás však místo boje přivítala nelehká práce v diamantových dolech, kam bylo potřeba dopravit značné množství vody, jejíž zásoby jsou zvláště v tomto období nedostatkové. Nicméně díky nevyzpytatelnosti afrického počasí jsme v následujících hodinách dostali tolik vody, až to napustilo celou nádrž na našem tábořišti a vyschlá africká step se na chvíli proměnila v blátivou džungli. Večer jsme tak strávili v úkrytu při hraní deskových her a klábosení o důležitých i méně důležitých tématech.

Budíček, rozcvička a hurá na další táborový den. Po programech na důvěru následovalo hledání tábora Zuluů, k čemuž se v krátkém článku v rámci plnění odborky spisovatele vyjádřila Bomba:

V čele s kapitánem Robertem Badenem Powellem jsem se vydali stopovat nepřátelský kmen lidožravých Zuluů. Bohužel tito primitivní tvorové nevybrali zrovna příjemnou cestu. Obyčejné koupání je pro trapáky, ale válení se jehličím následované koupáním už je hodno oddílákům. Také jsme vybíhali kopce, plavali nádrží spolu s kamarádskými sinicemi, snažili se udržet na nohou, plazili se blátem, které bývalo potokem a samozřejmě ještě klikovali. Ale to pořád není všechno, protože běžet „jen tak“ není pro náš oddíl, v rámci družiny jsme měli ruce svázané k sobě. Naši cestu odneslo jen pár odřených kolen. Za tu zábavu to stálo. Pod nánosem hlíny a bláta jsem nakonec všichni šťastně našli nepřátelskou vesnici.

Úkol splněn, kapitáne Badene Powelle.

Tento typ programu je u nás nazýván „vorvou“ a většinou je vyžadováno plné nasazení všech členů oddílu i pracovního kruhu. Pro některé to byla hračka, někteří se museli přemáhat a pár jedinců dokonce program vzdalo – a všechno tohle k tomu patří. Při zhodnocení oddíláci kromě rádců za dobré vedení družiny zvláště ocenili i Jéňu. K řádnému odpočinku po vorvě sloužil program volna, během kterého všichni nabrali dostatečné množství sil na Davačovu bitku. Zulové nás objevili a my jsme tak museli využít našich opravených mečů, hadrakoulí, šátků a utkat se nimi. Nejlépe se vedlo družině Lišek. Před spaním se oddíl ještě stihl vplížil do Zuulského tábora a tajně odposlouchával, co se tam děje. I členové pracovního kruhu si tento program velmi užili a do role divokých Zuulů se vžili.

Po zjištění, že Zuulské kmeny vede náčelník Shaka Zulu, nařídil vrchní velitel britské armády v Jižní Africe lord Cecil Rhodes (některými oddíláky zjednodušován na lord sysel) vytáhnout proti Zuulům. Na takovéto tažení potřebujete spoustu zásob. O tom, jak jsem je získávali opět informuje Bomba:

Pro vyzbrojení armády potřebujete spoustu surovin, především jídlo, že? A přesně potraviny jsme jako šikovní vojáci shromažďovali. Každá družina vařila čaj (je libo kopřivový, lipový, ořechový nebo ostružinový?) a smažila vajíčka kořeněná bylinkami od bláznivé stařenky (pozn. autora: Máří). To vše prosím na ohni vlastnoručně rozdělaném v kruhu, kam jsme měli zapovězeno vkročit!

Další úkol splněn, kapitáne Badene Powelle.

P & M

A pár fotek z tábora: