Malováno světlem 1

Fotografie je obrázek malovanej světlem. A v některejch obrázcích to světlo zůstane. Když se pak na takovou fotografii po čase mrknete, tak se usmějete, někdy přímo rozesmějete, zavzpomínáte, někdy přímo zasníte, je vám prostě fajn. Já mám takovejch fotografií ze skautování spoustu, některý jen černobílý papírový, jiný už barevný, ale stále papírový no a nejvíc jich je barevnejch digitálních. Říkal jsem si, že vám občas některou představím…

No a když máme zítra ten poslední den roku, jako první vybírám tu u které jsem si jist, že byla vyfocena někdy kolem Silvestra. Nazval bych ji „Fotbálek na zimním“ možná přesněji „Vikingskej fotbálek na zimním“ Týhle fotce je 12 let a myslím, že spoušť zmáčkl Laky. Patří mezi mé barevné papírové vystavené, mám ji už dlouho nad psacím stolem, protože v ní je toho „světla“ hodně. Vznikla myslím trošku náhodou. Laky nás fotil při hře a říkal jsem si, že by mohlo bejt hezký, kdyby na fotce bylo vidět hřiště i celý týpko a tak ho žádám ať jde za branku tak daleko, ať je vidět celý týpko. A tak se i stalo, akorát já měl na mysli druhou branku než si vybral Laky, takže nakonec na fotografii není hřiště a týpko, ale týpko a hřiště, naštěstí :-) Že máme na táborech týpko je známá věc, ale že nejprv nebylo jen bílý, ale i červený, už možná všichni nepamatujou. A já už si přesně nepamatuju, jestli jsme neměli rovnou 2, protože důvod k nákupu červenýho týpka byl ten, že byli k dostání dvě za cenu jednoho bílého. A protože přece jen, děvčata si na barvy potrpí více (mimochodem oheň v něm měl nádech do zelena) v prvních letech v něm tábořily na letních táborech Nonpy (naše rangers = holky roverky) a kluci se spokojili jen s bílým. V posledních letech jeho života,jsme ho pak udili na Zimním. Tady je to zrovna Silvestr roku 2006. Každý Zimní má své jméno, takže přesněji řečeno, Silvestr na Zimním Konipas 2006. Dvanácté v pořadí. Na něm týpko praskalo ve švech, na fotografii je vidět 10 hráčů, ale celkově nás tábořilo rekordních 16. Jak vidíte, sněhu nebylo mnoho, ale naštěstí alespoň trochu přimrzlo, nejhorší (i když pořád dost dobrý) je to totiž na blátě. A tak boby a sáňky zahálely, ale kopačák a deskovky naopak. Proto ten stůl před týpkem, když bylo přes poledne slunečno, stal se stolem herním, jídelním,odkládacím a jiným. Mezi stolem a stanem je na zemi tmavý flek, tak to jsou prosím dveře. Originální dveře byly na Zimní moc malinkaté a tak se vždycky vyrobyly pořádný vrata z vojenský celty. No a teď ke hře zvané „Vikingský fotbálek.“ Od klasického fotbalu se liší nelpěním na některých pravidlech, zejména z kapitoly fauly, čímž někteří z nás, velmi stoupli na ceně, zejména co by srdnatí obránci :-) Vydrželi jsme hrát někdy i dvě hodiny v kuse. A to vám vyhládne, takže pak se jdete ohřát k ohni a ukrojíte si kousek z několikametrového točeňáku. A pak když se kouknete kousek nalevo od branek, je vidět košatej dub. Možná taky máte po světě své oblíbené stromy jednotlivce, mezi mé patří právě i tenhle krásnej strom. Co už není vidět je ticho, který si představuju, když kluci po hře zalezou k ohni, stmívá se a čas zpomaluje, první hvězdy, přes potok v dálce oranžový světlo lamp u silnice,…

Hezkej novej rok přeji

A tu je odkaz pro ty, kteří by si chtěli prohlídnout či připomenout i další obrázky z téhle povedené akce https://www.zonerama.com/okenko/Album/2522644