Triádo třes se!

Chvíli stát a poslouchat, jak vítr větve čistí,
k zemi padá zlatý vodopád,
pod nohama cinká to poztrácené listí,
vím, že právě zpívá listopad.

Dál a dál tou záplavou, co pod nohou se blýská,
co mě nutí do zpěvu se dát,
tak si chvíli zpívám a potom radši pískám
píseň, co mě učil listopad...

Wabi to vystihl. Těžko bych hledal lepší slova, která by vykreslila naši podzimní výpravu smečky. Listí cinkalo, my jsme jím brouzdali, byl listopad. Snad jen ten zpěv není to pravé slovo, ale slyšet nás bylo, to zase jo. A místo pískání kluci foukali do foukací harmoniky, kterou si sebou na cestu vzal Junior.

Mám rád cesty na výpravy vlakem, a na téhle se mi navíc líbilo, že zatímco jsem kupoval jízdenku, přijela naše lokálka a rodiče kteří nám přišli zamávat připravili smečku na nastupování, takže když jsem se od pokladny vrátil, viděl jak vlčata spořádaně nastupovala, už spočítána, takže "máš jich dvacet a podařenou výpravu přejeme" Bylo to milé.

Takže kluci, zamávat, sundat čepice a bundy, roveři naházet batohy na horu a jedeeeemeee.

Cesta je plná příběhů. "miky, můj strejda přejel jezevcovi nohu a jak to drnclo, tak jsem úplně vypadnul z vozíku za autem"

"miky hádej kolik je brejlí v naší rodině?" ááá, tak to vypadá, že otázka míří k tomu, že budeme mít ve smečce nové brýle a tak odpovídám "nevím přesně, ale myslím, že budete mít o jedny víc, protože je budeš nosit i ty, že jo? Nene, právě že o jedny míň, protože máme je za 14 dní nosit přestane"

"miky já sem viděl lína?" Fakt jo, a seš si jistej? "Jo, jak jsme jeli po mostě, tak tam byl v potoce lín"

"miky my jsem ve škole našli papírek a paní učitelka řekla ať ho vyhodíme, tak jsem ho vyhodili, ale když odešla, tak jsme ho vytáhli a bylo tam napsáno: "držím tě pod krkem, čárka a pak už nevím" a pak jsem ho zas hodili do koše"

Stojíme na nádraží v Nedvědici a tak hlásím "vlčata, Pernštejn napravóóó" z jednoho sedadla přiletí odpověd "miky, kde je pravóóó"

Pozoruju z okna míjejízí krajinu, tu si přisedne vlče a dobrácky mě oznámí "miky,jestli hledáš tunel, tak ten už byl" Tunel už byl jo, tak to za chvíli budeme v Tišňově, roveři si rozdělují vagón do sektorů, aby zkontrolovali že jsme v něm nezapomněli žádnou čepici, bundu, batoh, odpadky nebo celé vlče. Z nádraží si to namíříme na úpatí vrchu Květnice, protože právě zde mají tišnovští skauti svou klubovnu, nově opravenou, nově zateplenou a hlavně blízko míst kde působí zločinecký gang triáda, který na obyvatelé Tišnova rozšířil nebezpečný virus a my jsme tu od toho abychom dali věci do pořádku no a užili si "píseň kterou nám zpíval listopad"